Happiness is only real when shared

Poslední dobou jsem viděla podezřele moc filmů co se mi opravdu líbili a často se me lidé ptají na nějaký dobrý film a já najednou vůbec nevím. Tak jsem se rozhodla je sepsat a podělit se o ně. Můj vkus na filmy je stejně všelijaký jako na hudbu a nejsem žádný kritik takže berte všecko s rezervou. I to hodnocení na csfd ;)

Mechanický pomeranč
O tomhle jsem toho slyšela hodně a bála jsem se na něj budu mít velká očekávání, že ho všeci mají rádi trošku z pozerství, protože kdyby se jim to nelibilo tak by nebyli dost hipstři, ale přijemně mě překvapil. Vlastně hodně příjemně. Bavila jsem se od začátku do konce, smála se, nevycházela z údivu, odsuzovala i chápala hlavního hrdinu.

csfd 85%



Nowhere boy
Film o dětsví a mládí Johna Lennona, který me nijak nesklamal ani nenadchnul. Tak trošku životopisný film, bez vetšího napetí, ale zajímavý. Pokud máte Lennona rádi a zajima vás jak žil před Beatles a jak vlastně začali tak se na něj určitě podivejte.

csfd 71%

Věčný svit neposkrvnené mysli
Genialní drama s Jimem Carryem, kde vyjmečně (a báječně) hraje vážnou roli a Kate Winslet. Na první pohled nepochopiteln děj, ale nakonci se všecko vysvetlí, ikdyž si to každý pochopí po svém. A hlavně: ještě dlouho po zhlédnutí o něm budete přemýšlet.(A takový filmy já nejrači)

csfd 85%

Harold a Maude
Hodně zvláštní komedie, ale moc lidí ji nezná. Asi jeden z mých nejoblibenejších filmů, který mi tatka pustil když mi bylo 14 a od te doby jsem ho videla nekolikrát. Ideální na zlepšení nálady a pozitivní pohled na život.

csfd 85% ( to jsem fakt netušila že to má tolik :O)

Into the wild
Nemám ráda ten českej název. Skvělej a silnej film podle skutečné události (a knížky Jona Krakauera) pro lidi co jsou znechucení společností a sní o tom že budou cestovat s málem penez a s velkým snem v hlavě. A božsky k tomu všemu zpívá Eddie Vedder.

csfd 86%

Goyovy přízraky

Od Miloše Formana jsem teda čekala trošku víc a to byla asi hlavní chyba. A hlavně jsem si myslela, že to bude film o slavném malíři a ono je to zatím historické drama o španělské inkvizici a o tom jak ve středoveku byla církev (a vubec všichni) uplne mimo.

csfd 72%

Coffee and Cigarettes
Tento černobílý film u mě zůstává naprosto nepochopen. Je složen z nekolika kratších filmů, které jsou vlastně konverzace vedeny u kávy a cigaret. Ty konverzace jsou ale vetšinou, né pokaždé, uplně o ničem ( nebo já nechápu tu hlubši myšlenku, to je taky možný).

csfd 76%


Terapie láskou
Skvělá neromanticky romantická komedie o dvou lidech co se hledali až se našli, pro povzbuzení, že ikdyž je človek fakt hodně na dně tak je po tom vždycky líp. A hlavně miluju Jennifer Lawrence

csfd 75%

Ztraceno v překladu
"A mluví se v tom filmu vůbec?" No...dobře, uplně moc se tam nemluví, ale ono to není vubec o dialozích a užasné zápletce. Film o love story, ktera vlastně ani tak není love story, s inteligentním humorem, plyne pomalu a v tichosti přemýšlí sám nad sebou a rozhodně se na něj musím podívat brzo znovu!

csfd 82%

Uf to bylo něco :) ...nakonec jich je daleko víc než jsem čekala a koukám pořád na další a další, ale to bych tady mohla byt do nekonečna. Přeju všem ať zvládnete pololetní školní stresy(thank god, já to mám za sebou) a nezapomente že to je jenom pololetí! 

Wanna be my new years kiss?

Hrozně se mi líbil Vendelínin článek o uběhlém roce a tak se budu opičit :). Dobrá příležitost si zavzpomínat a pořádně si uvědomit co 2013 dal a vzal. Bez instagramu bych nemela potuchy co jsem delala ale pšt.

Leden
Od Ježíška jsem dostala malou Safirku takže jsem hlavně utírala loužičky a snažila se ji naučit jak se chovat. A s novou školní crew jsme zažily první společnou party a pak jsme šly asi 7 km pěšky ve tři ráno jelikož jsme musely ozkoušet jestli je Olomoucky Tesco fakt nonstop. A HLAVNĚ jsem ukecala toho nejbájenčnějšího kluka na světě aby se mnou chodil <3 (a už te bude rok :O)

Únor
Byli jsme se třídou na lyžáku a dohádali se všichni se všema. Pak další loužičky a okousany ruce i nohy, ale přihlásily jsme se na cvičák. Jely jsme s Janičkou do Špindlu, pokecaly s Leošem Marešem a zažily jednu z nejdivnějších party našeho života. A nejsmutnější událost roku, umřel mi děda.



Březen
Začlo být chvilku teplo až mi vylezly pihy, jely jsme s Adélkou na hory a nebyl žádnej sníh. Slavily jsme svatýho Patrika jak se patří nazeleno a na Velikonoce napadlo spousty sněhu. A Kamilka mi namalovala šklíbu na zeď.

Duben
V Olomouci bylo AFO a hodně pršelo, tak jsme se s Jakoubkem chodili schovat před deštěm a ještě viděli zajimavé dokumenty. A pak jsem jela za sestrou do Prahy na výlet a hlavně na koncert Ellie Goulding ze kteryho se mi chtělo brečet štěstím ikdyž byl špatně ozvučenej.



Květen
Vydělala jsem si pár penízek těžkou prací na chmelu, užila si kopu srandy a myslím, že moje vnoučata ocení přiběh jak jsem naváděla chmel po kolena zabořená v bahně. Jela jsem k holkám do Čechovic poznávat kouzla vesnice a stala se závyslou na Hře o trůny. A z instagramu mám pocit že už konečně bylo pořádný teplo.





Červen
Slavila jsem strejdovy padesátiny a dokončila se Safirkou cvičák. Jezdila s holkama na cyklovýlety za zmrzkou a koupat se na Poděbrady a vlastně už jsem celkově měla trošku léto. A na konci června jsem pařila na beerfestu s maminkou :D

a teď toho bylo moooc...

Červenec
S orchestrem ze ZUŠky jsem jeli na festival do Polska, festival nicmoc ale byla hrozná sranda protože máme fajn partu a hlavně to byl tyden s mým Jakubsonem :). Pak jsem jela na Colours of Ostrava, zase s Kubíkem a jeho rodinkou, a ikdyž jsem tam puvodne nechtěla a moc skupin jsem tam neznala, tak nakonec to bylo hrozně úžasny a tu festivalovou atmosféru chci zaživat minimalně každej rok ( Však už mám lístek na Rock for People 2014 :)). A ve zbytku času jsem jezdila na chatu a uživala si prázdnin s prcinkama.

Srpen
Jela jsem naposledy na tábor, a taky to parádně obrečela. Bylo to užasnych 7 let, ale já chci procestovat svět a ne furt dokola jezdit na tabory, žejo. Jela jsem s tatkou a sestrama do Rakouských Alp a pak do Itálie k moři a konečně se podívala do Benátek. A potom s mamkou do Chorvatska do městečka Umag. Na konci prázdnin jsem jela na chatu oslavit narozeniny kamarádů a s holkama jsme jim upekly nejbožejší dort ever.


 

Září
Zpátky do školy. Ale od září jsem tam měla i mou drahou polovičku, která mi dává svačinky a kokina o našich rande o velké, takže se to dá přežít. A začly nám obávané taneční na kterých byla stejnak nejlepší ta party po tom. A taky jsem udělala pár vecí ktery me budou vždycky štvát, ale konec dobrý, všechno dobré.



Říjen
Segra našla kotě, takže jsme meli par dnu doma další neposedné zvíře. Měli jsme v tanečních prodlouženou a taky bylo Back to school, kde jsme obejvili kopu sena a dál bych tu událost nerozváděla :D. A nakonec jsme vyřezavaly dýni, pekly koláč a šly do školy v maskách.




Listopad
Měla jsem narozky a dala jsem si k nim výlet s Adélkou do prahy na Daughter (viz minulý článek) a hlavně dostala ajfounkaaa takže teď mám pořád "selfietime". Pekla jsem perníčky a začla punčová sezóna. Koupila jsem si předplatny do divadla, abych taky vyrazila za kulturou a ušla 28km túru.



Prosinec
Pekla jsem další cukroví a taky vánočku. Rozbrečela štěstím Kubíka jeho narozeninovýma dárkama. Konečně skončili taneční a já jsem si užila kolonu. Oslavila jsem Vánoce s nejbližsíma a na štedrej den byla v koktejlovým baru.



Byl to legen-nanicnemusíščekatprotožeužjezanáma-dární rok, hlavně díky skvělím lidem, co mám kolem sebe, ti jsou nejdůležitější.
Přeju všem krásnej i ten příští rok, ať se vám daří, ať jste šťastní, ať se poučíte ze svých chyb a ať se posunete blíž k svému snu ať je to co je to :)

You're too old to be so shy

V úterý jsem byla na koncertu indie rock folkové skupiny Daughter (písničku Youth možná znáte) v Praze. Byl to něco jako takový zážitkový dárek k narozeninám ode mě pro mě :D. Do Prahy se hrozně ráda vracím, protože je prostě boží. Ráda bych tam někdy strávila třeba pár měsíců (nebo se tam přestěhovala) a objevovala zapomenuté uličky a kouzelné antikvariáty, sekáče a starožitnictví a potkávala zajimavé lidi. No o Praze bych dokázala básnit hodiny...

Koncert byl o moc lepší než jsem čekala. Až na to hnusné víno. Jejich písničky jsou totiš takové klidné, pomalé a depresivní a já jsem spíš na ty "řvavé" koncerty, ale na živo to s kytarami a bicími dokazali poměrně hodne rozjet. Bylo úplně očividné jak byli nadšení z toho že bylo vyprodáno, když byli v Praze poprvé, protože to pořád opakovali, a slíbili že se vrátí. Zpěvačka byla zezačátku taková hrozně stydlivá, ale ke konci už se rozpovídala a říkala že Praha je krásné město a že by tu chtela bydlet a že tu nikoho sice nezná, ale že by jí stačilo pár koček a byla by v pohodě. :)

Igor Haefeli hrál smyčcem na kytaru

Elena Tonra byla celá taková roztomiloučká :D

 A na mém Instagramu je z konceru takové malé videjko :)

I may not be your cup of tea but I'm your 10th shot of tequila

Ahoj, já jsem Majda.
Už kdysi jsem zkoušela blogovat, ale nějak to nevyšlo. Teď bych s tím možná zase ráda začla, protože mám pocit že mám co říct ikdyž nevím co přesně a taky ráda píšu.
Budu psát nejspíš o všem možném, ale asi hlavně o sobě, svém životě, výletech do blízkývh či vzdálených míst, o knížkách, filmech, možná občas hodím i nějaký ten outfit. Anebo skončím dřív než jsem začala. Stejně mám pocit že jsem si ten založila blog vrámci prokrestinace.
Taky bych měla napsat něco sobě. Jsem pozitivní člověk (hakuna matata žejo!), miluju jídlo, Arctic Monkeys a hudbu obecně, taky hraju na saxofon, chovám draka, ráda čtu a mezi mé nejoblíbenější činnosti patří vybírání čokolády z musli.
JO! A byla jsem hipster ještě předtím než to bylo cool.

A v kavárnách jsem jako doma :)